Důvodů pro instalaci oleg formwaru je mnoho. Mojí motivací byla naprostá nemožnost jakýmkoliv způsobem zasáhnout do routeru, připojit se na něj přes SSH, případně z linuxu stahovat bittorentem soubory. Pravda, Asus nabízí download manager, ale ten je jen pro windows a pod wine šlo přidávat pouze ftp a http požadavky. Takové drobnosti, jako nemožnost změnit login administrátora, rozšířený syslog atd. bych už překousnul.

Základním předpokladem pro možnost rozšířené konfigurace je připojený externí USB disk, ale pro instalaci oleg to není bezpodmínečně nutné. Já nyní používám USB flash disk 4GB.

Postupoval jsem podle návodu na http://wl500g.info/showthread.php?t=10307. Návod je naprosto dokonalý, leč například cron se mi podle jejich návodu nepodařilo zprovoznit, proto uvedu mírnou modifikaci v mém případě.

Na stránce http://oleg.wl500g.info/ je ke stažení nejnovější firmware. Já použil verzi 1.9.2.7-9. Stáhnul jsem si balíček WL500gp-1.9.2.7-9.zip, který obsahuje .trx firmware. Před samotnou instalací je nutné resetovat nastavení routeru. Pro případ, že by se upgrade nepovedl, nebo v případě, že bych se chtěl vrátit jsem si v administračním rozhraní stáhnul ještě stávající konfiguraci. Pro jistotu jsem si také stáhnul původním firmware ze stránek Asusu.

Ve výše uvedeném návodu doporučují upgrade pomocí nástroje firmware restoration. Jelikož používám linux, netroufl jsem si firmware upgradovat přes wine, proto jsem upgrade udělal přes admin rozhraní. Proces trval cca 3 minuty, stránka se automaticky sama načte. Pokud IP adresu získáváte přes DHCP, měl by vám internet začít hned chodit. Pokud ne, musíte si router nakonfigurovat podle poskytovatele, návod by měl být identický jako v případě originálního firmware.

Před dalším postupem je doporučováno vypnout FTP, sambu a NFS. Pro prvotní instalaci musí být povolen telnet a je dobré si také změnit login (defaltní je admin) a heslo (admin).

Připojte se přes telnet k routeru (ve windows je asi nejlepší volbou putty). Adresa routeru je 192.168.1.1. Po připojení zkuste pignout nějaký vnější server, například: CTRL+C zruší pingování. Když nebude chodit internet, nedoporučuji pokračovat a zabívat se rozchozením internetu .

Jako SSH daemon je na routeru předinstalován dropbear. Rozdíly oproti openssh neznám, nicméně vypadá to, že umožňuje stejné základní funkce, které potřebuji. Je zapotřebí vytvořit adresář s konfigurací daemona:, vygenerovat klíče a vytvořit spouštěcí skripty a vložit spouštění dropbear po spuštění systému (Kdo chce, může použít editor vi, ale já ho pro svojí ne-user friendly rozhraní přímo nenávidím, ale nevyheme se mu). Po spuštění dropbear by měl už být vidět ve výpisu procesů (ps aux). Protože změny provádíme zatím pouze v RAMce, je nutné je ještě flashnout příkazem flashfs save && flashfs commit && flashfs enable && reboot.

Po rebootu doporučuji vypnout telnet a již nadále používat pouze ssh (ve windows pořád putty, jen se změní protokol).

Zde je nutné vědět na co vlastně router chcete, co s ním budete dělat. Po připojení externího disku je dobré minimálně vytvořit swap a partition pro data. Pokud nebudete dál pokračovat v instalaci, asi vystačíte se swapem i jen 32MB, klidně i bez něj, a zbytek na data. Pokud budete instalovat další balíčky, stačí také 32MB, jeden oddíl na souborový systém /opt o velikosti řekněme 128MB až 256MB (i to už je hodně) a zbytek na data. Pokud si chcete s routerem hrát a budete instalovat gcc jako já, asi je dobrá použít swap 64MB, ipkg 1GB a zbytek data. Při instalaci podle výše uvedeného návodu jsem se nechal unést doporučením a na swap použil 256MB, ipkg 1GB a zbytek data. Nicméně zkušeností jsem zjistil, že i SWAP 128MB booohatě stačí (zjistil jsem, že systém téměř vůbec neswapuje), na IPKG tak tak stačí 512MB (po instalaci gcc mám na ipkg použitých 351MB) a zbytek můžou být data. otázkou zůstává, zda zmíněných 32MB na swap není zbytečná paranoia, jestli by nestačilo i méně. Netroufám si říci s jistotou, ale pokud router funguje i bez swapu, tak bych řekl že bude fungovat i s 4MB swapem . Zde je důležité zmínit, že router umí číst i psát FAT32 a ext2/ext3. Pokud nehodláte tahat disk k lidem co fungujou na windowsech, doporučuji ext3 souborový systém, už jen kvůli podpoře souborů větších než 2GB.

Po rozmyšlení problému doporučuji přistoupit k samotnému rozdělení disku. Možná bude potřeba nainstalovat moduly pro podporu USB disků (nicméně u mě to nebylo potřebné, ale za zkoušku nic nedáte ): . Po zasunutí disku do USB konektoru je zapotřebí zjistit, do kterého místa byl disk připojen a to příkazem df. Výsledek by měl být zhruba následující:, s tím, že bude pravděpodobně existovat jen jeden přípojný bod /tmp/mnt/disc0, resp. /tmp/harddisk (to je link na skutečné umístění). Příkazem umount /přípojný_bod odmountujte disk. Pokud se to nezdaří, asi bude zapotřebí vypnout sambu, nebo FTP daemony.

Následuje rozdělení disk fdiskem. POZOR! při tomto procesu příjdete o svá data, pokud je to třeba, zálohujte. Příkazem fdisk /dev/discs/disc0/disc rozdělte disk na požadovaný počet partition. Příkaz m zobrazí nápovědu, p zobrazí dostupné oddíly, d smaže oddíly a n vytvoří nový oddíl. Vytvořte primární oddíly, první swap (typ 82), další linux (83) a poslední také. Zvolené počty oddílů upravte podle svých požadavků. Příkazem w zapíšete změny na disk.

Příkazem fdisk -l byste měli vidět přibližně následující seznam oddílů:.

Teď můžeme přistoupit k zapnutí swapu:. Příkazem free je možné zjistit dostupnou paměť: (zde je vidět, že zrovna swap není moc používán).

Příkazy vytvoříte ext3 oddíly. Přepínač -j specifikuje vytvoření žurnálu na oddílu (bez tohoto přepínače by se vytvořil ext2).

Pomocí editoru vi /usr/local/sbin/post-boot vyeditujeme post-boot soubor následujícím způsobem:. To zabezpečí po startu namountování /opt oddílu (viz dále), největšího oddílu harddisku do /tmp/harddisk, zapnutí swapu a spuštění všech zaváděcích skriptů v /opt/etc/init.d/* (viz dále).

Následuje flashnutí změn příkazy flashfs save && flashfs commit && flashfs enable && reboot a reboot systému.

Příkazy free a df -h je možné ověřit dostupnost swapu a namountovaných diskových oddílů.

Protože adresář /opt/etc/init.d neexistuje (včetně zaváděcího skriptu rc.unslung) je nutné je vytvořit: , do rc.unslung vložit následující příkazy: a udělat rc.unslung spustitelný chmod +x /opt/etc/init.d/rc.unslung. Skript rc.unslung zabezpečí spuštění všech skriptů v init.d začínajících písmenem S a to podle abecedy/pořadí (např. S01, S50, S99 atd.).

IPKG je správce balíčků (něco jako synaptic, yast apod.). Existují dva správci, výchozí ipkg a pokročilý ipkg-opt. Liší se pouze tím, jaký používají adresář. ipkg-opt pracuje v /opt, to je důvod proč byl vytvořen samostatný oddíl /opt, do kterého se budou stahovat balíčky a instalovat aplikace (samozřejmě, že by to šlo řešit také jedním oddílem a link /tmp/harddisk jednoduše bude odkazovat do /opt/data, ale oddělené oddíly mají své kouzlo například v zálohování). Příkazy se vytvoří adresář pro dočasné soubory .ipk a zároveň se tam přesuneme. Následuje sekvence příkazů , která stáhne balíčky ipkg-opt, knihovnu uclibc (o té nic bližšího nevím, ale asi je zapotřebí), nainstaluje je a nový správce ipkg (ten je nyní v systému v /opt/bin) updatuje databázi balíčků. Nyní je možné kdykoliv příkazem ipkg list_installed kdykoliv zjistit, jaké balíčky jsou nainstalované. Příkaz ipkg remove odstraní vybraný balíček a ipkg upgrade provede upgrade nainstalovaných balíčků do nové verze (pokud je dostupná).

ipkg install mc nainstaluje midnight commander.

Pro mc je dobré nastavit alias pro barvu a externí proměnnou TERMINFO:. Protože /opt/etc/profile je spuštěn z /usr/etc/profile jako spustitelný, musí se nastavit ještě příznak spustitelného souboru chmod +x /opt/etc/profile. Podobným způsobem je dobré nastavit ještě alias pro alias df="df -h", aby čísla byla srozumitelná lidem. Zde bych ještě zdůraznil na nastavení cesty LD_LIBRARY_PATH=/opt/lib:${LD_LIBRARY_PATH} v /opt/etc/profile. Toto nastavení dělá problémy se zrušením cest ke spustitelným souborům. Potom přestanou záhadně fungovat některé programy (man, prohlížení .bz souborů apod). Pokud se vám toto kdykoliv stane, je to pravděpodobně způsobeno tímto nastavením (program potom hlásí Permission denied).

Instalace dalších nástrojů: umožní mj. zobrazování manuálních stránek, hledání souborů a zejména (z mého hlediska) je možné používat už editor nano, který je proti vi snad tisíckrát vyspělejší. Doporučuji do /opt/etc/profile (nano /opt/etc/profile) zapsat a to z důvodu budoucí úpravy tabulky cronu, případně úpravy dalších souborů. od teď je možné získat nápovědu z manuálních stránek (např. man ps).

nainstaluje cron daemona. Vytvoříme adresáře:, příkazem vložíme do nového souboru jméno zvoleného uživatele a root (chceme abysme měli přístup ke cronu), a příkazem vyeditujeme tabulku cronu uživatele následujícím způsobem: a příkazem vytvoříme následující soubor: (ten je standardně v každé distribuci). Zde musím poznamenat, že návod z http://wl500g.info/showthread.php?t=10307 s /opt/etc/crontab mi nefungoval (a nevím, kde donutit cron, aby bral tuto systémovou tabulku). Navíc jsem musel ještě ručně povolit cron uživateli (viz výše soubor cron.allow). Nastavíme ještě spustitelný příznak pro run-parts:.

Příkazem vytvoříme nový soubor s obsahem: a bastavíme příznak spustitelného souboru Tím zajistíme denní aktualizaci databáze balíčků.

Následuje opět reboot flashfs save && flashfs commit && flashfs enable && reboot. Po rebootu by měl být v procesech již spuštěný cron. Pokud ne, někde jste udělali chybu .

Podle výše (a dále níže) uvedených návodů je možné místo editoru nano používat také editor vi anebo midnight commander.

Konečně se dostáváme k té části, která přispěla k tomu, abych změnil firmware.

. Po trošku delší instalaci (možná že znáte GNUPlot také z windows systému, já jej používal už na vysoký škole) vytvoříme adresáře a nastavíme jim příznaky pro zápis všem uživatelům

Vyeditujte soubor /opt/etc/transmission.conf a případně si změňte nastavení torrent klienta: pro maximálně 5 aktivním torrentů, pro maximální upload 10kB/s, pro maximální download 200kB/s apod.

Pomocí crontab -e vyeditujte crontab a vložte řádek , který zajistí spuštění torrenta každou půlhodinu (resp. zajistí kontrolu, zda byl přidán nový zdroj, viz dále).

Nastavení rotování logu zajistíme řádkem v crontab. Řádek zajistí spuštění logrotate s konfigurací /opt/etc/logrotate.conf, výstup přesměruje do /dev/null a spustí se na pozadí. Zároveň upravíme /opt/etc/logrotate.conf: a zajistíme spuštění syslog daemona vytvořením souboru /opt/etc/init.d/S05syslogd (nano /opt/etc/init.d/S05syslogd): Nastavíme mu spustitelný příznak chmod +x /opt/etc/init.d/S05syslogd, zapíšeme do flashky a restartujeme flashfs save && flashfs commit && flashfs enable && reboot.

Po rebootu zkuste příkaz transmission_watchdog. Transmission by měl být nyní ve výpise procesů (ps aux). Na adrese http://router_ip:8008/cgi-bin/transmission.cgi je nyní k dispozici manager pro sledování přenosů. Pokud přidáte do adresáře /tmp/harddisk/torrent/source jakýkoliv .torrent zdroj. Po kliknutí na update v manageru lze updatovat zdroje. (Update - updatuje zdroje, Push - vloží/suspenduje zdroje, List - výpis všech zdrojů, Log - výpis logu plus statistika z GNUPlot, Pause - pozastaví stahování, Watchdog - spuštění watchdogu z webového rozhraní, Remove - odstranění stahování (lze jen suspendovaný zdroj), Fetch - vloží .torrent zdroj do fronty)

Doporučuji nainstalovat ještě balíček lynx (konzolový webový prohlížeč) nload (statistika sítě)

Balíčkem ipkg-opt -t /opt install optware-devel je možné nainstalovat podporu vývoje aplikací a balíčkem ipkg -t /opt install buildroot se nainstaluje gcc/g++. Přepínač -t je nutný v případě, ze používáte výchozí ipkg a ne ipkg-opt. Instalace zabere nějaký ten čas, takže si skočte na kafíčko .

Zkuste jednoduchou aplikaci: a přeločte příkazem gcc pokus.c a testněte svou první embedded aplikaci .

To je zatím vše.