Když jsem dříve kdysi dávno používal operační systémy Windows, nikdy jsem si neuvědomil, jak nepříjemná a dá se říci i složitá je jejich instalace.

Protože jsem si koupil nový počítač a starého se zbavoval stylem "dám ho tchýni do firmy na účetnictví", musel jsem nainstalovat koupenou OEM Windows XP Home Edition. Tak nějak jsem se u toho navztekal hned od začátku a to se považuji za klidného člověka. Naopak problémy s aktivací nebyly.

První věc, co mě zarazila, byla volba systémového oddílu. Protože ve starém počítači jsou dva disky (původně oddíly s ext3) a jedna DVD mechanika, řekl jsem si, že systémový oddíl C dám na 80GB rychlejší disk na oddíl veliký asi 30GB a zbytek data D a 60GB bude určen na zálohy, E:. To jsem se ale přepočítal, po vytvoření systémového oddílu C jsem vytvořil oddíl "D", kterému ale instalátor přidělil naprosto nesmyslně písmenko E . To byla první věc co jsem po instalaci změnil.

Ted si říkám - ještě, že mám na svém displeji EIZO i DVI vstup. Pro instalaci Windows XP na starý počítač jsem zcela pochopitelně zvolil D-SUB vstup, protože na DVI jsem měl připojený svůj nový počítač a tak jsem mohl pouze provádět přepínání na displeji. Ale ouha, přišla rádoby "detekce" HW při instalaci widlí (ano, budu té parodii říkat widle, protože si po včerejšku nic jiného nezaslouží) a někde v 75% došlo k vypnutí obrazu. Poprvé jsem si říkal, že jsem do něčeho kopnul a se to seklo, tak přišel restart (zde si jen rýpnu - proč instalátor místo písmene š píše takové divné f?? ) a restartování instalace. Znovu černá obrazovka, další restart, znovu černá obrazovka a to už jsem začal nadávat. Tuhle jsem si vzpoměl na scénu z českého filmu Gympl, kde Ivana Chýlková uklidnuje Jana Krause, který se právě rozčílil kvůli synovi. Ještě že mám manželku.

Vyjmutí nepotřebných PCI karet nepomohlo. Přišla předposlední možná záchrana - prohození D-SUB a DVI konektorů (grafická karta má naštěstí také DVI výstup) - problém vyřešen, ale já měl vztek. Poslední možnost byla výměna za 16MB grafickou kartu. Kdybych použil displej Acer mé tchýně, který má jen D-SUB vstup, těžko bych kdy widle ikspé nainstaloval.

První naběhnutí systému - zprovoznění sítě a grafické karty bez problémů, následovala série instalace ovladačů základní desky - restart - instalace první aktualizace - restart - instalace SP3 - restart - instalace 2 aktualizací - restart - instalace 6 aktualizací - restart - instalace jedne aktualizace - restart. Samý restart. Osobně nepobírám tu zvrhlou logiku, proč se instalace nemůžou nainstalovat naráz s pouze jedním restartem. No budiž. Instalace televizní karty - restart - hotovo. Jediné plus, tak rychle bych televizní kartu na linuxu asi nezprovoznil. Po zprovoznění televizní karty proběhla aktivace systému, kupodivu bez problémů. Jen už ted mám obavu z toho, až bude potřeba vyměnit nějaký kus HW a provést další aktivaci a to nebude už tak jednoduché.

Abych jen nehanil Windows XP - mám za sebou i instalaci Windows Vista na notebooku manželky, které také neměly drivery v sobě, milion restartů je zde také samozřejmost (Microsoft si může tvrdit opak), jen snad se tenhle systém častěji kouše.

Instalace Ubuntu 8.04 - boot live CD, instalace sítě, abych mohl serfovat, kliknutí na instalátor, volba jazyka, volba přihlašovacího jména, volba, kam se má co nainstalovat, klik, serfování, klik restart, huráá, funkční systém. Sakra nejde 3D akcelerace karty, nevadí, klik, hotovo. Žádné obtěžování s aktivací, žádné zbytečné otázky během instalace, na vše se instalátor zeptá na začátku.

Tak moje zkušenost, můj výlev, konečně jsem se uklidnil, že jsem to ze sebe dostal .