Dneska si zkusím vylít své srdce a napíšu něco, co se nám stalo o víkendu.

V pátek (14.11.2008) jsem s manželkou jel autem na squash. Říkám si, že už se z nás stávají pomalu pražáci, když jezdíme za sportem autem, ale bylo to pozdě večer (kurt zamluven na devátou) a odjezd po desáté. Protože nám zavřeli oblíbené squash centrum, museli jsme sehnat jiné, raději nejmenované centrum v Kyjích. Zahrálo se nám dobře, jenže když jsme přišli k autu, měli jsme poškozený zámek a vybité zadní sklo od pátých dveří. No nic, zavolali jsme policii, ty místo ohledali, šli jsme sepsat protokol, potom zasklít do nonstop autoskla, a pak hurá domů. Výlet nás zatím bez zámku stál 6500. A co že nám to z auta vlastně ukradli? Dvě Tesco poklice v hodnotě 200 Kč a jednu roli kuchyňských utěrek v hodnotě maximálně 50 Kč. Miluju zloděje. Ten den jsme byli druzí. Kéž by tomu zloději upadli obě dvě ruce. Šli jsme spát asi ve tři hodiny ráno.

Pokud se někdo udivuje, že vozíme poklice v kufru, tak věřte, že jsem je chtěl nasadit po přezutí na zimní gumy. Originál poklice nám totiž ukraldi asi po měsíci, co jsme měli auto koupené. Evidentně po poklicích Škoda Fabia je velký zájem, jen nevím, kdo to kupuje, protože snad každá druhá Fabie nemá originál poklice .

Říkáte, že to nemůže být horší? Co Vás nemá! V sobotu jsme vytopili sousedy pod námi, protože nám vylítla odpadní hadice. V 10 večer na nás zazvonil soused, že mu teče na korkovou podlahu. Hm, hezké, tak jsme vytírali do druhé rána. Utahaní jsme šli spát.

Asi si teď říkáte, že už to nemůže být horší. Ale co Vás nemá! Ráno se manželka probudila a měla sekunté kříže. No paráda, nemohla sedet, ležet, skoro nic. Takže týden doma, snad se z toho dostane rychle.

Trošku optimismu nazávěr. Sice se říká, že nikdy nelže být tak špatně, aby nemohlo být hůře, ale také se říká, že nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě lépe .